Kolik toho je?

Postavte před čtvrťáka mísu s kilem rýže. A nechte ho odhadnout počet zrnek. Pak ho požádejte, aby svůj odhad ověřil. Má nejméně dvě typově odlišné možnosti, jak zjistit, zda jeho odhad není úplně mimo. S první metodou přijde pilný a málo nápaditý jedinec: odpočítávat zrnko za zrnkem. Druhou metodu vymyslí vynalézavý lenoch. Přesně spočítá zrnka v malém vzorku, a potom určí, kolikrát je celá hromada větší. To se dá udělat všelijak, z běžných postupů je asi nejméně pracné vážení. Ale někoho napadne třeba odebírat rýži naběračkou a spočítat, kolik zrníček se vejde na jednu. A další čtvrťák možná objeví něco ještě daleko originálnějšího. Kolik zrnek rýže se vejde na valník? Podobných zajímavých otázek samozřejmě existuje nepřeberné množství. Jaká je například celková plocha listů stromu před školou? A jakými cestami lze odhad potvrdit, nebo naopak vyvrátit? Samozřejmě nejde o výsledek, nýbrž o metodu: žáci rychle pochopí, že ve světě všechno se vším souvisí a díky tomu lze poměrně přesně odhadnout i míry, o jejichž přesné hodnotě nemáme ani tušení. Dovednost je to velmi důležitá, což ví i nejatraktivnější zaměstnavatel na světě v roce 2013, firma Google. Ta například nechává uchazeče o zaměstnání počítat kvalifikované odhady odpovědí na následující otázky: Kolik je v Chicagu ladičů pian? Kolik váží Empire State Building, až do 70. let minulého století nejvyšší budově na světě?

• < Předchozí
• Další >