www.ucenischuti.cz

         

animace sova

učení s chutí

 kalibro

To musíme vyzkoumat!

Lidové noviny, 17. 02. 2006

V jednom filmu tráví malá holčička spoustu času se svým dědečkem. Protože ji svět zajímá, pořád se dědy na něco ptá. Ten odpovídá rád a když se její zvídavost potká s něčím, co umožňuje víc než jen poskytnout hotovou odpověď, mívá pro ni skvělou nabídku: „To musíme vyzkoumat!“

  Úplně malé děti vlastně zkoumají své okolí pořád a samy od sebe. Upozorníte třeba mrňouse, který sotva pochopil význam slov „máma“ a „táta“, že se vám nelíbí, když strká prstíky do elektrické zásuvky ve zdi. Nerozumí vám, nemůže se zeptat, z tónu hlasu však poznal, že něco nesmí – co ale přesně? Dotkne se proto nejdřív rukou zdi. (Tohle smím? Aha, půjde asi o něco jiného.) Pak znovu sáhne na zásuvku ukazováčkem. „Ne, ne – nesmíš!“ (Takže ukazováčkem tohle nesmím. A co prostředníčkem?)…

  Ve škole bývá se zkoumáním utrum. Nikoli s pokusy, ale se samostatným objevováním, jak svět funguje. I to může být důvodem, proč se tolika prvňáčkům přestane po pár měsících ve škole líbit. Učit se něčí hotové odpovědi na otázky, které jsem si nepoložil – to je přece hrozná nuda!

  Co s tím? Udělat z žáků výzkumníky! Pro žádného učitele na prvním stupni snad nebude problém, aby si připravil nějaké kouzlo s magnety, které vzbudí zájem žáků. Problémem bude spíš odolat pokušení a neříct jim nic o pólech, silách nebo dokonce indukčních čarách. Cílem totiž není výuka magnetismu. Cílem první „výzkumné“ hodiny (nebo dvou či tří – rozhodně nepůjde o promarněný čas) je připomenout dětem, jaké to bylo, když zkoumaly vlastně pořád, zcela spontánně a obvykle úspěšně.

  Rozumných otázek „bez odpovědi“ nabízejí magnety malým dětem dostatek. I otázky by si však žáci měli objevit pro sebe sami – učitel snad jen může postrčit ty nejnesmělejší: Co je pro působení magnetu na nějakou věc rozhodující – materiál, z něhož je vyrobena, anebo jiná její vlastnost (tvar, barva, velikost, hmotnost, teplota ap.)? Jak to, že dva magnety k sobě někdy přiskočí a jindy naopak odskočí jeden od druhého? Přestanou se dva magnety přitahovat, když se mezi nimi ocitnou desky učebnice, látka sukně, kancelářská guma, nebo ušní boltec? Ruší působení magnetů voda? Udrží se dva magnety vlastními silami na protilehlých stěnách krabičky od sirek? A změní se to nějak, když se do ní nasype třeba písek? Přenáší se schopnost přitahovat a odpuzovat také na jiné předměty? Dá se nějak zařídit, aby se jeden magnet vznášel nad druhým ve vzduchu? Na jakou dálku vlastně magnet působí a jak se to dá změřit? A tak dále…

  Jakmile se výzkumné práce rozjedou, žáci na učitele úplně zapomenou. Je třeba jen taktně umlčet snaživce, když chtějí ostatním prozradit „správnou“ odpověď. Na konci pak si může celá třída ujasnit, co všechno výzkumy vlastně odhalily.

  Někteří žáci budou v pokusech pokračovat i doma. (Co víc si učitel může přát?) Těm by mělo být určeno upozornění, aby vynechali hodinky, mobily, paměťové karty digitálního fotoaparátu, diskety a pevný disk tátova počítače…

© Oldřich Botlík, KALIBRO, 2006

 

PROPAGAČNÍ MATERIÁLY

objednat propagační materiály

Objednejte si propagační materiály v našem eshopu.

PRŮBĚH PROJEKTU

  • Učitel vypracuje stručný popis projektu na jednu stranu A4.
  • Všechny děti ve třídě se aktivně zapojí podle svých možností.
  • Vhodně zvolené téma bude žákům blízké.
  • Cíle a kritéria hodnocení si učitel a žáci stanoví sami.
  • K chybám se bude přistupovat konstruktivně.
  • Žáci budou pracovat samostatně, učitel bude usměrňovat a radit.
  • Náměty na třídní projekty budou zveřejňovány na webových stránkách pro inspiraci a následování.
  • Učitelé a žáci budou sdílet práci na svém třídním projektu prostřednictvím neveřejného blogu.
  • Zájemci se setkají i na odborných seminářích.
  • Při hledání prostředků pro svůj třídní projekt využijí žadatelé informační listy, vzory smluv a další materiály pro sponzory.
  • Všem účastníkům budeme poskytovat metodickou podporu po celý rok.

SPONZOŘI

HLAVNÍ PARTNER

banner